Pneumatika má zcela mimořádný význam pro přenos sil mezi automobilem a vozovkou. Konstrukce pneumatiky ovlivňuje nejen jízdní vlastnosti a komfort cestování, ale potažmo i bezpečnost jízdy.
Každá pneumatika se skládá ze tří hlavních komponentů:
Soudobá pneumatika je vlastně vyztužený pryžový kompozit, jehož základní strukturu si můžete prohlédnout na spodním obrázku.
Skládají se ze čtyř hlavních částí: koruna, rameno, bok a patka.
1 – korunní kordová vrstva; 2 – běhoun; 3 – radiální kordová vrstva; 4 – bočnice; 5 – vnitřní gumová vrstva; 6 – patka; 7 – patní lano
Základní suroviny pro výrobu pneumatik jsou: elastomery (přírodní nebo syntetické kaučuky), přísady do kaučukových směsí, kordy z přírodních a chemických vláken, kordy z ocelových vláken a v neposlední řadě ocelové patní lano.
Tvoří přechod mezi běhounem a kostrou pláště. Jeho úkolem je stabilizovat běhoun v obvodovém směru a zvyšovat odolnost pláště proti průrazu. U nákladních automobilů se používají v průměru tři až čtyři, u osobních pak většinou dvě nárazníkové vrstvy. Radiální pneumatiky mají dnes již téměř výhradně nárazník z ocelového kordu (pneumatiky Steel).
Je velmi důležitá část pláště opatřená vzorkem. Běhoun zajišťuje styk kola s vozovkou a jeho tloušťka má vliv na zahřívání pneumatiky. Z důvodu energetických ztrát a opotřebení by měl být co nejtenčí. To však neplatí u plášťů pro nákladní vozidla, u nichž je většinou běhoun konstruován pro možnost dalšího prořezání dezénu.
Je základní částí pláště, je tvořena kordovými vložkami. Skladba a složení těchto vložek určují základní vlastnosti pláště. V průběhu vývoje plášťů se měnil systém kladení vláken i materiál. Od křížové tkaniny v dávné historii k paralelnímu kladení netkaných kordových vláken v současnosti. Podle složení kordové vrstvy rozlišujeme pneumatiky radiální a diagonální.
Zajišťuje ochranu kostry před vnějšími vlivy. Je vyrobena z přírodního kaučuku, aby vydržela mnohonásobný ohyb.
Zabraňuje úniku vzduchu z vnitřku pláště. V bezdušových pneumatikách plní roli duše. Je vyrobená z Bytylového kaučuku.
Je zesílená část pláště dosedající na ocelový ráfek. Jádro patky tvoří patní lano vyrobené z vysokopevnostního ocelového lana. Patka slouží k zakotvení kordových vložek a zajišťuje bezpečné usazení pláště na ráfku.
Zajišťuje správné dosednutí pneumatiky v ráfku. Také zajišťuje těsnost spojení s ráfkem a přenos podélných sil (díky tření mezi ráfkem a patkou pneumatiky).
Objevitel vulkanizace přírodního kaučuku Američan Charles Goodyear se narodil 29. prosince 1800 v Connecticutu. Charles Goodyear prováděl experimenty přidáváním různých příměsí do gumy, bohužel bez valného úspěchu.
Vlastnosti výrobků ze surové gumy byly neuspokojivé, proto je Charles Goodyear začal barvit, aby alespoň nevypadaly jako guma. Jednou se rozhodl nátěr odstranit kyselinou dusičnou a zjistil, že boty zčernaly. Odložil je tedy. Za několik dní však zjistil, že jsou hladké a nelepkavé. Později se ještě seznámil s Nathanielem Haywardem, od kterého koupil patent na zpevnění gumy přidáním síry. Ale ani toto řešení nevedlo ke kýženému cíli.
Až v roce 1839, údajně náhodou, došlo k převratnému objevu, Goodyearovi upadl kousek gumy zpracované podle koupeného patentu na žhavou plotnu kamen. Při seškrabávání si Goodyear všiml, že určitá část gumy se stala pružná a tvrdá. Po řadě dalších experimentů dosáhl v roce 1844 patentu na vulkanizaci přírodního kaučuku. Goodyear však nebyl dobrým obchodníkem. Přestože se Goodyear stal zakladatelem gumárenského průmyslu, po své smrti zanechal potomkům dluh 200.000 dolarů.
O výrobu prvního českého pláště se postaral Tomáš Baťa v závodech Tomáše Bati, Zlín 1932. První pneumatiky značky Baťa byly obuty na cestu Zlín – Luhačovice. Po válce v roce 1945 se tři největší výrobci pneumatik spojili pod jednu značku – Barum. Název vznikl z počátečních písmen názvů firem Baťa, Rubena, Matador. V roce 1972 pak byla otevřena nově postavená pneumatikárna v Otrokovicích o rozloze 13 hektarů.